Slovníček odborných výrazů N - P
N
Narkotika – látky používané k narkózám, léky uspávající, tlumící bolesti a látky omamné
Nať – viz herba
Nekróza – místní odumření tkáně vlivem silných škodlivin
Nervina – prostředky ovlivňující nervovou soustavu; mohou být stimulující, uklidňující nebo uvolňující
Neuralgie – bolest nervového původu
Neurastenie – nervová slabost
Neurastenický syndrom – charakteristický komplex příznaků: bolesti hlavy, zvýšená unavitelnost, typická spavost během dne a špatný spánek v noci, pocity neurčité závrati, celková malátnost s typickým pocitem slabosti v dolních končetinách při chůzi, třes rukou a pocit chvění v těle, zhoršování paměti a neschopnost koncentrace, zvýšená emotivní labilita, a to buď dráždivost či bezdůvodná lítostivost, změny nálad. Rovněž bývá typické oslabení libida a potence, objevují se i poruchy menses. Objektivně se při tom ale jen zjistí chvění víček a vztažených prstů, třes končetin a povšechná šlachová hyperreflexie, lze pozorovat i nadměrné pocení rukou, labilitu tepu, krevního tlaku, bušení srdce, červenání s návaly krve do obličeje či blednutí, suchost v ústech aj.
Neuron – základní jednotka mozkové tkáně
Neurotransmiter – nízkomolekulární chemická látka, která přirozeným způsobem vzniká v nervové soustavě živočichů, kde slouží k přenosu vzruchů.
Neuróza – funkční onemocnění bez organických změn
Nootropika – někdy též označována jako tzv. “chytré drogy,” kognitiva, antidementiva) jsou léky, které slouží ke zlepšení mozkových funkcí. Užívají se u onemocnění a poruch centrálního nervového systému, která jsou doprovázena zhoršením mentálních funkcí (paměť, inteligence, pozornost…). U některých těchto onemocnění, především demencí, hraje svou roli mimo jiné nedostatečný přísun kyslíku a glukózy do buněk nervového systému.
O
Obdukovaný – potlačený pokrytý
Obsoletní – zastaralý, málo užívaný
Obstipancia – léky způsobující zácpu
Olej arašídový – se používá v kuchyni i v kosmetice. Za studena lisovaný je žlutavý a má oříškovou vůni a chuť. Obsahuje mnoho kvalitních rostlinných tuků, účinné antioxidanty, zejména resveratrol, antibakteriální látky a esenciální dvojnásobně nenasycenou kyselinu linolovou. Arašídový olej má také vysoký obsah vitaminu E. Při vnitřním užívání povzbuzuje hormonální hospodaření a mozkovou činnost a pročišťuje střeva. Používá se hlavně v asijské kuchyni. Snese vysoké teploty, takže se hodí ke smažení, fritování a grilování. Hojně se používá také k pečení, dušení, fritování, do omáček, majonéz, salátů a zeleninových pokrmů.
Olej má uplatnění i mimo potravinářství. Používá se například při výrobě mýdel, šamponů, krémů na holení a barev. Je to výborný kosmetický a vlasový prostředek. Jen velmi pomalu se vstřebává. Kromě toho je vhodný v péči o pokožku kojenců a malých dětí. Pomáhá při potížích s lupy a mléčnými krustami, protože lupy a krusty změkčuje. Arašídový olej je také vynikající přísadou do koupele, především pro lidi trpící chronickými ekzémy suché pokožky (neměl by se ale používat na mokvající a akutně zanícenou kůži). Jako základní olej se hodí k masážím především namožených zad, při potížích s prokrvováním a preventivně také u revmatismu. POZOR! Pozor na známé alergie na oříšky. Alergické reakce se projevují i po použití oleje!
Olej bodlákový / saflorový – Světlice barvířská (saflor neboli bodlák) je stará kulturní bylina využívaná především v lidovém léčitelství pocházející z východní Indie. Znali ji už staří Egypťané, Řekové i Římané. V Belgii se přidává do piva, v některých zemích se používá také jako koření. Olej ze semen světlice patří mezi nejkvalitnější jedlé oleje na světě a vyrábí se pouze lisováním za studena. Hodnoty nenasycených mastných kyselin vysoce převyšují i ten nejkvalitnější olivový olej.
100g oleje obsahuje až 45 mg vitamínu E. Oproti slunečnicovému oleji obsahuje až o 80% více kyseliny linolové (vyšší omega-6 mastná kyselina), kterou si lidský organizmus nedokáže vyrobit sám a přijímá ji pouze v potravě. Její nedostatek způsobuje vysoušení a vypadávání vlasů a špatné hojení ran. Bodlákový olej je přirozeně bezcholesterový.
Olej ze světlice barvířské je vhodný zejména k přípravě jídel za studena, používá se na zeleninové saláty, zálivky, do omáček, na vaření, dušení a ke krátkému pečení. Teplota přípravy pokrmů nesmí přesáhnout 180 °C. Má jemnou oříškovou chuť, takže se v kuchyni výborně hodí jako náhražka silně aromatického olivového oleje. Je vhodný jako doplněk stravy pro vegany a vegetariány. Pouhá jedna lžíce bodlákového oleje denně nalačno snižuje hladinu cholesterolu v krvi, preventivně působí proti tvorbě krevních sraženin a ateroskleróze, pomáhá při zácpě, vysokém krevním tlaku a cukrovce, podporuje činnost jater, žlučníku a blahodárně působí na růst nehtů i vlasů.
Olej kokosový – je rostlinný olej získávaný z jader zralých kokosových ořechů sklízených z kokosové palmy (Cocos nucifera). V tropech je po celé generace hlavním zdrojem tuku ve výživě milionů lidí. Má různé uplatnění v potravinářství, medicíně a průmyslu. Kokosový olej je velmi termostabilní, proto se výborně hodí na vaření a smažení. Kouřový bod je okolo 180 °C. Díky stabilitě (zejména vzhledem k vysokému obsahu nasycených mastných kyselin) oxiduje jen pomalu a odolává proto žluknutí, má trvanlivost až dva roky.
Opiát – prostředek obsahující opium nebo jeho alkaloidy; termín opiát je občas nesprávně používán k označení všech látek s farmakologickým účinkem podobným opiátům, pro které se používá vhodnější termín opioidy. Hlavními opiáty z opia jsou morfin, kodein a thebain. Dalšími jsou papaverin a noskapin, ale tyto v podstatě nemají žádný účinek na centrální nervový systém a většinou se za opioidy nepovažují.
Opium – extrakt z nezralých makovic máku setého (papaver somniferum L.). Tradičně se jím též označují přírodní a polosyntetické deriváty opiových alkaloidů.
ORAC /Oxygen Radical Absorbance Capacity – schopnost pohlcení volných kyslíkových radikálů
Osmóza, osmosa – prolínání, difúze molekul rozpouštědla ze zředěnějšího roztoku nebo čistého rozpouštědla do roztoku koncentrovanějšího přes polopropustnou membránu
P
PABA – kyselina para-aminobenzoová
Panacea – všelék, zázračný lék; domnělý univerzální prostředek alchymistů k léčení všech nemocí.
Pandemie – hromadný výskyt infekčního onemocnění postihující obyvatelstvo bez prostorového omezení
Pangastritida – zánět sliznice celého žaludku
Pankreas – slinivka břišní; žláza s vnitřní i vnější sekrecí; produkuje trávicí šťávy s mnoha enzymy např. amyláza, lipáza a trypsin; její funkce je nezbytná pro správné trávení cukrů, tuků i bílkovin. Vedle enzymů je v pankreatické šťávě významný vysoký obsah bikarbonátů alkalizujících v duodenu (ve dvanácterníku) kyselý žaludeční chemismus. Na regulaci sekrece se podílejí kromě nervových dějů trávící hormony, stimulačně působí sekretin a cholecystokinin, inhibičně somatostatin. V tkáni žlázy jsou uloženy drobné Langerhansovy ostrůvky, které produkují inzulin a jiné hormony „endokrinní pankreas“ pan-; řec. kreas, kreatos maso
Paradentóza – onemocnění dásní; krvácení z dásní, přechodné otoky, zápach a nepříjemná chuť v ústech, vznik "kapes" mezi zubem a dásní, vytvářející se příznivé prostředí pro růst bakterií, zvýšená citlivost zubů na teplo a chlad, viklání a případná ztráta zubů při uvolnění dásní a kostěných lůžek.
Paradigma – 1. (kniž. a odb.) příklad, vzor: (v teorii o vědách) souhrn všech pojetí vědní disciplíny v určitém časovém úseku; 2. (lingv.) soubor tvarů ohebného slova vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií, mluvnický vzor; 3. (ekon.) soubor předpokladů, na kterých je vybudována ekonomická teorie; 4. (ekon.) způsob pohledu na hospodářské jevy z pozic ucelené teorie; 5. (odb.) soubor předpokladů vytvářející rámec pro existenci určitého jevu
Parkinsonova choroba – je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti. Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle jejího objevitele. Při tomto onemocnění, dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby.
Paranoia / paranoie – psychická porucha vyznačující se bludy vztahovačnosti, podezíravosti nebo žárlivosti při plném zachování intelektu
Parasympatikus – součást autonomního nervstva vystupující z páteře, sloužícího k řízení útrob, cév a některých dalších orgánů; zvyšuje činnost trávicího ústrojí, vyvolává slinění, vylučování trávicích šťáv, zvyšuje pohyblivost trávicí trubice, zpomaluje srdeční činnost, zužuje průdušky, zmenšuje zornici (viz mióza), způsobuje erekci atd. Má obvykle opačný účinek než sympatikus. Ve srovnání se sympatikem je spíše aktivován v klidu (po jídle). Za normálních okolností oba systémy pracují v rovnováze.
Parazit – cizopasník, příživník
Patologický – chorobný, nezdravý
Pejorativní – hanlivý, zhoršující význam, vyjadřující záporný vztah
Pektin – polysacharid hojný v rostlinách, způsobující rosolovatění
Peptidy – organické látky obsahující tzv. vázané aminokyseliny. Jsou převážně produkty metabolismu aminokyselin a bílkovin.
Peristaltika – rytmické smršťování svalstva trávicího traktu
Peritonea – pobřišnice
Perorální léčiva – léčiva podávaná ústy
Pigment – barvivo z říše rostlinné, živočišné, ale užívané i v malířství. Příkladem pigmentů v těle rostlin a živočichů mohou být chlorofyl, hemoglobin, melanin nebo karotenoidy. Z látek anorganických je to asi 16 skupin pigmentů, podle prvku, který dominuje (např.: pigmenty z uhlíku, arzenu, titanu, kadmia, kobaltu, chromu, mědi…).
Píštěl fistula – abnormální kanálek tvořící komunikaci mezi dutinou a jejím povrchem; vzniká nejč. jako následek zánětu, nádoru či úrazu
Placebo – přípravek neobsahující účinnou látku, jehož léčebný efekt je vyvolaný přesvědčením pacienta, že je léčen
Placebo efekt – placebová reakce; léčebný výsledek vyvolaný přesvědčením pacienta, že užívá skutečný lék
Plod (rostlinný) – viz fructus
Polymerizace – spojování většího počtu molekul stejného druhu v dlouhé řetězce s vazbou uhlíku, kyslíku apod.
Polysacharid – makromolekulární organická sloučenina vzniklá spojením velkého množství monosacharidů, např. škrob, celulóza
Polytropní – všesměrný
Polytrichie – nadměrné ochlupení; nadměrný růst vlasů
Potence – schopnost, mohutnost, síla, moc; schopnost plodit, pohlavní schopnost
Potenciální – možný, uskutečnitelný, eventuální, založený na potenciálu
Potencovaný – zesilující
Prevence – předcházení, ochrana, opatření předcházející nemocem
Polyfaktický – ochranný, zábranný
Polychlorované bifenyly (PCB) – chemické látky pro průmyslové využití (vyráběny od roku 1929); velmi stabilní chlororganické látky. Téměř se nerozpouštějí ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, ale i na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (ve slovenském Chemku ve Strážském). Do roku 1989 se však ještě používaly jako surovina pro výrobu dalších produktů. Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech.
PCB také vznikají jako nezamýšlené vedlejší produkty v řadě průmyslových výrob (hutnictví, při spalování odpadů, v chemické výrobě různých sloučenin chlóru anebo ve spalovacích motorech automobilů při spalování olovnatého benzinu atd.).
Pragmatický – věcný; praktický, nezaujatý, chladně a rozumně uvažující
Prebiotikum – nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry a zlepšuje tak zdravotní stav konzumenta. Zpravidla se jedná o těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy. Ty se v tlustém střevě stávají substrátem pro některé žádoucí bifidobakterie, které je prokvašují (hlavními odpadními produkty jsou kyselina máselná, propionová či octová). Je důležité vybrat takové oligosacharidy, které nezpůsobují výraznější nadýmání či ještě výraznější trávící problémy, což vyřazuje mnoho druhů oligosacharidů, zejména obsažených v luštěninách (např. rafinózu, stachyózu a další).
Projikovat / projikování – promítat / promítání; jde o termín z oblasti jazyka psychologů aj. terapeutů, odvozený od slova projekce, ve smyslu promítání vlastních pocitů a představ na druhou osobu
Propolis – je bohatá směs bioaktivních látek, pryskyřic, éterických olejů a pylu, sbíraný včelami ze stromů a rostlin. Má mimo jiné protizánětlivé a bolesti snižující účinky, ničí bakterie, bacily a viry. Surový propolis se používá na odstranění bradavic, na výrobu tinktury a kapek, do amuletů apod.
Protein – bílkovina a základní stavební kámen svalové hmoty a jako takové zastávají v těle různé funkce: stavební (kolagen, elastin, keratin), transportní a skladovací (hemoglobin, transferin), zajišťující pohyb (aktin, myosin), katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory…), ochranné a obranné (imunoglobulin, fibrin, fibrinogen)
Pryskyřice – lidově smola, smůla, stromová míza je výměšek, který produkuje řada rostlin, zejména jehličnatých stromů a obsahující zejména uhlovodíky. Používá se např. pro výrobu laků, lepidel nebo kadidla a parfémů, také mastí a balzámů. Zkamenělá pryskyřice se označuje jako jantar. Jako pryskyřice se také označují syntetické výrobky podobných vlastností. Stromy produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, když mají poškozenou kůru nebo byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem.
Psoriáza – lupénka, kožní onemocnění neznámého původu
Psychofarmaka – léky učené k léčbě psychických, psychosomatických obtíží a poruch
Psychoneuróza – projev poruchy vyšší nervové činnosti bez anatomických změn
Psychosomatika – jako pojem má svůj původ ve starověké řečtině a to ze dvou slov “psyché” = duše a “soma” = tělo. Zkoumá tedy vztahy mezi těmito dvěma oblastmi a to hlavně vlivu psychických funkcí a jejich působení na fyzický organizmus. Psychologické faktory somatických onemocnění zkoumá především tzv. psychosomatická medicína, která potvrdila vztah mezi tělesným stavem a psychickými i emocionálními složkami. Později byla do tohoto vztahu přidaná i složka sociální. V užším slova smyslu je psychosomatika stále chápána jako problematika omezeného druhu chorob, při kterých jsou tělesné obtíže, změny a poruchy funkce podmíněné duševním stavem. V širším slova smyslu jde tedy o komplexní pohled na člověka a jeho zdraví. Tímto druhem medicíny se zabývá např. MUDr. Jan Hnizdil.
Psychovegetativní potíže – napětí, strach, úzkost
Pulvis – prášek
Purgativum – projímadlo